Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Purinové sloučeniny nebo jen zkráceně puriny jsou látky, jejichž chemická struktura obsahuje dva charakteristické „kruhy“ tvořené atomy uhlíku a dusíku. Řadí se mezi ně nejen purinové nukleotidy, ale i některé další látky, jako je např. kofein či kyselina močová. Puriny se ve zvýšené míře nacházejí v některých potravinách, zvláště pak v mase a masných výrobcích. V těle se rozkládají za vzniku kyseliny močové, která je vylučována močí. Vysoká hladina kyseliny močové v těle může způsobit dnu. Obrázek: Příklady purinových sloučenin. (Zdroj: Charlesy, Public domain, via Wikimedia Commons) Viz také sloučenina.

Puriny je zkrácený název pro purinové sloučeniny.

Purinové nukleotidy jsou nukleotidy (základní stavební jednotky DNA a RNA), jejichž tzv. nukleová báze obsahuje dva charakteristické „kruhy“ tvořené atomy uhlíku a dusíku. Purinové nukleotidy se nacházejí jak v DNA, tak v RNA (v obou typech nukleových kyselin jsou obsaženy adenin a guanin). Purinové nukleotidy jsou podskupinou purinových sloučenin. Viz také nukleotidy.

Sloučenina je látka, která se skládá ze dvou nebo více různých chemických prvků spojených tzv. chemickou vazbou (ta je na obrázcích obvykle znázorňována jako jednoduchá, dvojitá či trojitá „čára“ spojující dvě „kuličky“ – atomy). Příklady sloučenin: voda (H2O) – skládá se z atomů vodíku a kyslíku, adenosintrifosfát – skládá se z uhlíku, dusíku, kyslíku, fosforu a vodíku, různé aminokyseliny, mastné kyseliny a monosacharidy (jako základní stavební kameny proteinů, lipidů a sacharidů, což jsou také sloučeniny, ale strukturně složitější), a mnoho dalších látek. Viz také atom, molekula a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz sloučenina, sloučeniny apod..

Organické sloučeniny jsou látky, jejichž základními stavebními kameny jsou uhlík* a vodík – ačkoli v jejich struktuře se často vyskytují i některé další chemické prvky, jako je zejména kyslík, dusík, síra, fosfor, chlor, jod apod. Organické sloučeniny jsou v přírodě velmi rozšířené a jsou zcela nepostradatelné ve všech živých organismech, protože tvoří základní stavební kameny proteinů, sacharidů, lipidů i nukleových kyselin. * Poznámka: Zdaleka ne všechny sloučeniny obsahující uhlík jsou považovány za organické. Uhlík obsahují i některé anorganické sloučeniny, jako například oxid uhličitý, oxid uhelnatý, uhličitan či hydrogenuhličitan. Viz také organický, sloučenina, anorganické sloučeniny.

Anorganické sloučeniny jsou látky, které obvykle neobsahují uhlík*. Na rozdíl od organických sloučenin se anorganické sloučeniny často skládají pouze z několika atomů. Mezi anorganické sloučeniny se řadí zejména: nekovové anorganické sloučeniny – např. voda či amoniak, kovy a jejich sloučeniny – např. hořčík, zinek, železo a jejich sloučeniny, anorganické soli – např. chlorid sodný, hydrogenuhličitan sodný či hydroxyapatit, anorganické kyseliny a zásady – např. kyselina chlorovodíková, kyselina fosforečná, kyselina dusičná či hydroxid sodný. * Poznámka: Existují i některé výjimky. Například oxid uhličitý, oxid uhelnatý, uhličitan či hydrogenuhličitan jsou považovány za anorganické sloučeniny – a přitom všechny tyto látky uhlík obsahují. Viz také sloučenina, organické sloučeniny.